A co s nimi?

Nemálo lidí se svými sousedy bohužel nemá zrovna idylické vztahy. I s tím se dá poměrně dobře žít, pokud Vás tito sousedé něčím přímo neobtěžují. Možností takového obtěžování může být přílišný hluk. Je to něco, co si soused může dovolit? Popřípadě jaké jsou možnosti řešení tohoto problému?

 

§ 1012 NOZ zakotvuje zákaz závažně rušit práva jiných osob, stejně jako vykonávat činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. Následující paragraf nám zkráceně říká, že se vlastník má zdržet všeho, co působí imise na jiný pozemek v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezující obvyklé užívání pozemků. Za takové imise je považován právě i hluk.

 

Můžete toto právo uplatnit, pokud jste pouze nájemce a nikoliv vlastník pozemku, na který dopadají tyto imise? Odpověď zní, ano. Dle § 1044 a judikatury může ten, kdo má věc (v našem případě pozemek) u sebe použít stejná práva na ochranu jako vlastník. Z druhé strany můžete problém řešit s pronajímatelem, neboť ten musí zajistit nájemci plný a nerušený výkon práva. Stejně tak pokud hlučný soused bydlí v nájmu, můžete problém řešit s jeho pronajímatelem, který má zajistit, aby nájemník nepoškozoval ostatní. 

 

Těchto práv se současně nemusí dovolávat pouze přímí sousedé. Práva se může dovolávat kdokoliv, komu imise na pozemek vniká a škodí. Bydlíte-li například v bytě a z bytu o dvě patra výše k Vám doléhá nepřiměřený hluk, máte možnost uplatnit tato práva stejně jako lidé užívající byt s hlučným bytem přímo sousedící.

 

Pro úspěšnou ochranu proti hluku je nutná jeho dostatečná intenzita. Určitá míra hluku prostě musí být strpěna. Co tedy je už dostatečným důvodem? Dostatečná intenzita je taková, která není přiměřená místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání. Místními poměry se nemyslí standart daný a zažitý např. v jednom bytovém domě, ale obecně, jaký by měl být. Nemůžeme tedy usuzovat z jednoho konkrétního případu.

 

Obvyklé užívání může omezovat hudba, která hraje v noci. Pokud byste obvykle užívali svůj byt, budete pravděpodobně ve 2 hodiny ráno spát, nikoliv poslouchat hlasitou hudbu. Toto pravidlo je dáno i zákonem o přestupcích, který stanovuje noční klid na dobu od 22. hodiny večerní do 6. hodiny ranní. Současně se také přihlíží ke konkrétním případům. Pokud například hudba vašeho souseda hraje příliš hlasitě několik hodin denně, pravděpodobně se nebude jednat o přiměřené počínání.

 

Jak postupovat, pokud domluva nestačí? Existuje více možností:

  1. Kontaktovat policii, která rušiteli domluví, popřípadě uloží pokutu.
  2. Podat sousedskou žalobu. Ačkoliv si to někteří myslí, není takto možné domáhat se náhrady škody způsobené přílišným hlukem.
  3. Podat žalobu na ochranu osobnosti. Ta lze uplatnit za podmínek, že hluk ohrožuje zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

 

Řešit spory žalobou se doporučuje až v těch nejkrajnějších případech. Sousedské vztahy jsou po soudním řízení často rozbouřenější než na počátku. Nejpříznivější možností řešení tedy zůstává dohoda s hlučícím sousedem nebo s jeho pronajímatelem. Popřípadě zvážení investice do protihlukové stěny.