Vyvlastnění jako jeden z nejvýznamnějších zásahů do vlastnického práva.

Jedná se o jeden z nejvýznamnějších zásahů do vlastnického práva osoby (vyvlastňovaného), při kterém dochází k nucenému přechodu vlastnického práva. Institut je zakotven v Listině základních práv a svobod, která vyžaduje současné splnění 3 základních kritérií - vyvlastnění je možné pouze ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu. Obecně se vyvlastnění týká „staveb nebo pozemků“.

 

Vyvlastnění je možné pouze pro určitý, zákonem vymezený účel, který je vymezen ve zvláštních zákonech. Nejvýznamnějším z nich je stavební zákon. Jako příklad je možno uvést vyvlastnění kvůli uskutečnění veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury či pro vytvoření podmínek po nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě. Dále je nutné, aby veřejný zájem na dosažení tohoto účelu převažoval nad zachováním dosavadního práva vlastníka, a tento zájem musí být v každém řízení prokázán. K vyvlastnění dojde pouze tehdy, pokud práva k pozemku nebo stavbě potřebné pro uskutečnění účelu vyvlastnění není možné získat dohodou nebo jiným způsobem. Vyvlastnitel se tak musí alespoň pokusit uzavřít s vlastníkem dohodu a vyvlastnění přichází v úvahu až poté, co se smlouvu o získání práv k pozemku nebo stavbě potřebných pro uskutečnění účelu uzavřít nepovede (lhůta činí 90 dnů).

 

Vyvlastnění je možné pouze v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu stanoveného zvláštním zákonem. Pokud v daném konkrétním případě postačí mírnější zásah do vlastnického práva (př. zřízení věcného břemene), není možné k vyvlastnění přistoupit.

 

V případě vyvlastnění náleží vlastníku náhrada stanovená na základě znaleckého posudku a musí být spravedlivá a přiměřená. Má být stanovena ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby včetně jejich příslušenství (došlo-li k odnětí vlastnického práva k nim) nebo ve výši ceny práva odpovídajícímu věcnému břemenu. To má za cíl garanci, že vyvlastňovaný obdrží plnou náhradu jako za srovnatelné nemovitosti v daném místě a čase. Vyvlastňovanému náleží i náhrada nákladů, které vznikly v důsledku vyvlastnění – př. náklady vynaložené na stěhování.