Věděli jste, že pokud jste zaměstnavatelem, nemáte pouze povinnost platit za zaměstnance zdravotní a sociální pojištění, ale i zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele? Jak vypočítat jeho výši a jak je to s ním ve spojení s dohodami mimo pracovní poměr?

Ve chvíli, kdy se rozhodnete podnikat a zaměstnáte prvního člověka, jste povinni za něj platit pojištění, a to sociální, zdravotní ale i tzv. úrazové pojištění neboli zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.

 

Tato povinnost Vám vzniká automaticky (stačí pouze vyplnit příslušný formulář a zaslat identifikační údaje, tedy název, adresu sídla, IČ atd.) - nikoliv až po uzavření smlouvy s pojišťovnou - a trvá až do doby, než svoji podnikatelskou činnost ukončíte nebo dokud neukončíte pracovní poměr s posledním zaměstnancem. Poté jste tuto skutečnost opět povinni ohlásit pojišťovně, která Vás tímto krokem od placení úrazového pojištění odhlásí.

 

Je také důležité vědět, že toto platí i pro zaměstnance, které zaměstnáváte pouze na dohodu mimo pracovní poměr, tzn. DPČ nebo DPP. Pojišťujete tím sebe, ale hlavně své zaměstnance, a to konkrétně v těchto třech případech:

  • při pracovním úrazu
  • při pracovním úrazu na pracovní cestě
  • při nemoci z povolání

 

POZOR! Přihlásit a hradit zákonné pojištění jsou povinni i zahraniční zaměstnavatelé, kterým vznikla povinnost odvádět sociální pojištění za své pracovníky v ČR. Naopak se pojištění nevztahuje na členy dozorčích rad, statutárních orgánů kapitálových společností a společníky.

 

V případě, že se tedy Vašemu zaměstnanci něco stane v pracovní době (s výjimkou nemoci z povolání), oznámíte své pojišťovně škodnou událost (i s odhadem náhrady za škodu) a ta už po sléze situaci bude řešit s Vámi a zaměstnancem nebo zmocněním Vašeho jména pouze se zaměstnancem.

Výpočet toho, kolik budete jako zaměstnavatel na pojištění odvádět, není tak složitý. Jeho základ je totiž shodný se základem po výpočet sociálního pojištění, jež tvoří souhrn vyměřovacích základů za již uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, kteří v daném období byli u tohoto zaměstnavatele zaměstnáni. Dále jsou použity sazby, které jsou uvedeny v příloze vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 125/1993 (OKEČ) a jsou roztříděny na kategorie dle základních činností, jež tvoří předmět podnikání zaměstnavatele. Platí, že méně nebezpečné činnosti pro výpočet mají méně promile, zatímco pro výpočet úrazového pojištění pro zaměstnance, kteří pracují v extrémních podmínkách (jako např. horníci), je sazba promile vyšší.


Pojistné se tedy platí každé jedno čtvrtletí, a to konkrétně:

  • I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. 1.
  • II. čtvrtletí do 30. 4.
  • III. čtvrtletí do 31. 7.
  • IV. čtvrtletí do 31. 10.


Na placení se nevyplatí zapomínat. Pokud se s platbou zpozdíte, pojistné se zvyšuje o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc. Také má pojišťovna právo po zaměstnavateli vymáhat úhradu až do výše pojistného plnění vyplaceného z důvodu pojistných událostí v době, za kterou nebylo zaplaceno pojistné. Pokud jste ale zaměstnanec, nemusíte se bát, Vám bude odškodnění vyplaceno vždy, i v případě, že Váš zaměstnavatel na jeho úhradu zapomněl nebo se s ní zpozdil.
 

U nás v ČR toto pojištění provádějí dvě pojišťovny – Kooperativa a Česká pojišťovna. Pojištěni u Kooperativy nebudou zaměstnavatelé, kteří měli pojištění sjednáno s Českou pojišťovnou k 31. 12. 1992.