Základní charakteristika trestu domácího vězení a podmínky jeho uložení a výkonu.
Trest domácího vězení je druhem alternativního trestu. Trest domácího vězení lze pachateli trestného činu uložit až na dvě léta, pouze u přečinu, a za podmínek, které stanoví zákon. Trest domácího vězení lze pachateli trestného činu uložit, pokud s ohledem na závažnost a povahu trestného činu, vzhledem k osobě pachatele a jeho poměrům, lze mít důvodně za to, že trest domácího vězení postačí. Za těchto podmínek lze trest uložit také vedle jiného trestu. Současně je trest domácího vězení možné uložit pouze, pokud pachatel trestného činu písemně slíbí, že se ve stanovené době bude zdržovat v místě výkonu trestu a při kontrole jeho výkonu poskytne potřebnou součinnost. Samostatně může soud trest domácího vězení pachateli uložit, pokud má za to, že s ohledem na povahu a závažnost trestného činu, osobu a poměry pachatele, jiný trest není potřeba.
Základní povinností odsouzeného je zdržovat se při výkonu trestu v určeném místě výkonu, a to v určeném časovém období. Místo výkonu i časové období určí příslušný soud. Při jejich určení soud přihlédne k pracovní době odsouzeného, jeho cestě do zaměstnání a zpět, k péči o nezletilé děti a vyřizování nutných osobních a rodinných záležitostí a též vlastních nezbytných potřeb. Soud může odsouzenému povolit návštěvu bohoslužeb nebo náboženských shromáždění, a to i ve dnech pracovního klidu a pracovního volna. Výkon trestu domácího vězení započne v okamžiku vykonatelnosti rozhodnutí, kterým byl trest pachateli uložen. Příslušný soud, který trest uložil, zašle odsouzenému a středisku Probační a mediační služby nařízení k výkonu trestu. V nařízení soud určí počátek trestu a místo, kde bude odsouzený trest vykonávat. Příslušný soud stanoví počátek výkonu trestu tak, aby si stihl odsouzený obstarat veškeré záležitosti. Současně mohou být odsouzenému uloženy také přiměřené povinnosti a omezení, aby vedl řádný život a většinou také, aby odčinil škodu či nemajetkovou újmu nebo vydal bezdůvodné obohacení, které nabyl v souvislosti s trestným činem. Jako místo, kde bude odsouzený trest domácího vězení vykonávat, se určí buď místo jeho obydlí, místo trvalého pobytu nebo místo, kde se odsouzený zdržuje, s přihlédnutím k jeho osobním a rodinným poměrům. Místo výkonu se stanoví také s ohledem na zaměstnání odsouzeného a jeho dopravě do práce.
Kontrolu výkonu trestu provádí Probační a mediační služba ve spolupráci s provozovatelem elektronického kontrolního systému (elektronické náramky). Kontrola probíhá buď systémovou detekcí pohybu prostřednictvím náramku nebo namátkovou kontrolou, kterou zajišťuje probační úředník. Při namátkové kontrole je odsouzený povinen poskytnout Probační a mediační službě součinnost a umožnit probačnímu úředníkovi vstup do místa výkonu trestu. Pokud v průběhu výkonu trestu odsouzený poruší své zákonné povinnosti, sdělí tuto skutečnost provozovatel elektronického systému nebo probační úředník (podle typu kontroly bylo porušení povinností zjištěno) bezodkladně příslušnému soudu. Z důležitých důvodů může příslušný soud odložit nebo přerušit výkon trestu domácího vězení. Pokud důvody, pro které příslušný soud přerušil nebo odložil výkon trestu, pominou, přerušení nebo odložení trestu příslušný soud odvolá. Doba, po kterou je výkon trestu přerušen nebo odložen, se nezapočítává do výkonu trestu. Z důležitých důvodů může příslušný soud také změnit místo výkonu trestu nebo dobu, po kterou se má odsouzený zdržovat v určitém místě. Příslušný soud může provést také změnu přiměřených omezení a povinností, které byly odsouzenému uloženy v souvislosti s výkonem trestu (protialkoholní léčba, atd.) Příslušný soud nemá oprávnění měnit v neprospěch odsouzeného počet hodin, po které se musí zdržovat v místě výkonu trestu.
Příslušný soud může zcela nebo zčásti odsouzenému upustit od zbytku trestu, pokud byl odsouzenému uložen trest vyhoštění nebo byl vydán či předán cizímu státu v rámci justiční spolupráce. Rovněž může soud od trestu zcela nebo zčásti upustit, pokud odsouzený onemocněl nevyléčitelnou životu nebezpečnou nemocí nebo nevyléčitelnou duševní nemocí, nebo z jiných obdobně závažných důvodů. Trest domácího vězení může příslušný soud přeměnit v nepodmíněný trest odnětí svobody, a to na návrh probačního úředníka. Bez návrhu lze o přeměně trestu rozhodnout při veřejném zasedání soudu.