Jaký je v nich rozdíl?
Sporný rozvod
Soud manželství rozvede, jestliže je tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Za tím účelem soud musí především prozkoumat příčiny rozvratu. Vždy však bude záležet na úvaze soudu, který bude muset zjišťovat existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťovat jeho příčiny. Soud vede účastníky k nalezení smírného řešení. Je-li to účelné a vhodné, může účastníkům nařídit setkání se zapsaným mediátorem.
Mediace (z lat. mediare = „být uprostřed“, z toho česky zprostředkování) je způsob pokojného řešení sporů a konfliktů, jehož cílem je dohoda. Uplatňuje se v právu i mimo něj, zahrnuty jsou v ní nejen právní, ale vždy také psychologická či sociální specifika.
Základem mediace je, že mezi znesvářené strany vstoupí třetí, nezávislá osoba, tzv. mediátor, která se jim stává prostředníkem ke smírnému, kompromisnímu řešení sporných otázek. Podmínkou je, že mediátor musí být nestranný, nemůže jím být osoba spojená s jednou ze stran sporu, neboť pak by mediátor nespravedlivě ovlivňoval druhou stranu a mohl by ji např. přimět akceptovat jako kompromis řešení, jež by pro ni bylo nevýhodné. Výsledek takové nelegitimní mediace zakládá nárok na náhradu škody.
Nesporný (smluvený) rozvod
Soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměru dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud:
- ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí,
- manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil,
- manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu.