Jedno ze základních lidských práv, zakotvených samotnou Ústavou ČR, je nedotknutelnost majetku. Z daného pravidla však existují výjimky, přičemž jednou z nich je trest propadnutí majetku a propadnutí věci.

Zcela jistě se jedná o nejcitelnější zásah do majetkového práva pachatele, přičemž dané tresty může uložit pouze soud, který musí zohlednit přísné podmínky pro jejich uložení. Dané tresty je možno uložit pouze za relativně úzký okruh trestných činů. Vždy bude rozdíl mezi pachatelem, který nevlastní téměř žádný majetek, a mezi pachatelem, který je vlastníkem několika nemovitostí a k tomu vlastní například i výrobní podnik.

 

Trestem propadnutí majetku se pachateli odnímá buď celý jeho majetek, nebo pouze část určená státem. Propadlý majetek nebo jeho část propadá státu. Propadnutí se však nevztahuje na prostředky nebo věci, jichž je nezbytně třeba k uspokojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat.

 

Výrokem o propadnutí majetku zaniká společné jmění manželů.

 

Pachateli je možno daný trest uložit, odsuzuje-li ho soud k výjimečnému trestu, anebo odsuzuje-li jej za zvlášť závažný zločin, jímž pachatel pro sebe nebo pro jiného získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. Bez splnění těchto podmínek může soud uložit trest propadnutí majetku v případě, že trestní zákon uložení tohoto trestu za spáchaný zločin dovoluje, jako samostatný trest může být trest propadnutí majetku uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a k osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.

 

Trest propadnutí majetku nelze uložit vedle peněžitého trestu. Při ukládání daného trestu je soud povinen zvážit jak okolnosti spáchaného činu, dále osobu i poměry pachatele, zvláště poměry rodinné a majetkové, ale též oprávněný zájem poškozených na náhradě škody.

 

Propadnutí věci

Soud uloží pachateli trest propadnutí věci, která je bezprostředním výnosem z trestné činnosti. Soud může uložit trest propadnutí věci:

  1. ,která je nástrojem trestné činnosti,
  2. ,která je zprostředkovaným výnosem z trestné činnosti, pokud hodnota věci tvořící bezprostřední výnos z trestné činnosti není ve vztahu k hodnotě věci tvořící zprostředkovaný výnos z trestné činnosti zanedbatelná.

 

Daný trest je možno pachateli uložit pouze tehdy, jde-li o věc náležející pachateli (pachatel např. vlastní zbraň, kterou spáchal trestný čin). Propadlá věc připadá opět státu.