Jak nám může v správním řízení pomoci nařízení předběžného opatření?
Občas se stane, že je nutný zásah správního orgánu ještě před vydáním rozhodnutí. Jelikož mnohá správní řízení trvají několik týdnů a nelze čekat, až se v dané věci rozhodne, aniž by mezitím nedošlo k újmě jednoho z účastníků řízení, je nutné nařídit tzv. předběžné opatření.
Předběžné opatření může navrhnout správnímu orgánu buď někdo z účastníků řízení, nebo jej může bez návrhu vydat samotný správní orgán, pokud sám zjistí, že by mohlo dojít k újmě kohokoliv. Jako příklad lze uvést umístění překážky na pozemní komunikaci, čímž může dojít k ohrožení bezpečnosti v dopravě, nebo se může stát, že stavebník umístí na jiný pozemek stavební materiál či vysype vytěženou zeminu (tzv. deponii) tak, že znemožní jinému přístup k jeho nemovitosti, apod. V těchto případech nelze čekat, až silniční nebo stavební úřad vydá rozhodnutí, v němž bude rozhodnuto, že pozemní komunikace je veřejná, a tudíž je na dané komunikaci překážka umístěna nezákonně nebo nelze čekat, až příslušný správní orgán rozhodne, zda je deponie umístěna protiprávně. V těchto případech musí příslušný správní orgán do 10 dnů, nebo bezodkladně vydat nařízení k odstranění překážek a toto nařízení (vydané formou rozhodnutí) správního orgánu bude platné do doby, než se rozhodne o charakteru komunikace, nebo o neoprávněném umístění deponie či stavebního materiálu mimo pozemek stavebníka apod.
U předběžného opatření je nutné mít na paměti, že nejde o rozhodnutí definitivní, ale jen o dočasnou úpravu poměrů mezi účastníky řízení, a proto konečné rozhodnutí v dané věci (tzv. meritorní) může mít zcela jiné závěry, než byly vyvozeny v nařízení předběžného opatření. Zcela jistě však vydáním tzv. meritorního rozhodnutí, tj. rozhodnutí v dané věci (např. výše zmíněné rozhodnutí o tom, že je komunikace veřejná) se ruší nařízení o předběžném opatření, neboť toto meritorní rozhodnutí již trvale upravuje poměry mezi účastníky řízení a samotné předběžné opatření pak již přestane plnit svůj původní účel.