Jak můžeme samosprávě dát najevo, že se nám něco nelíbí
Jestliže se občané setkají s určitými oblastmi ve veřejné správě, které se jim nelíbí, jsou problematické, vedou k jejich nespokojenosti, je možné učinit jisté kroky, které občany pobízí k tzv. kontrole samosprávy. Je to občanské ústavní právo a svoboda projevu obracet se s tímto na veřejnou správu, korigovat ji a je to také základní lidské právo uvedené v Listině základních lidských práv a svobod, kde je v čl. 18 uvedeno, že občané mají právo obracet se na státní orgány a orgány územní samosprávy se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného zájmu. Díky této možnosti podat petici či stížnost existuje záruka zákonnosti ve veřejné správě.
Petice je písemná žádost, návrh nebo stížnost občanů, která je adresovaná státnímu orgánu nebo orgánu územní samosprávy (obecnímu úřadu například) ve věcech veřejného zájmu. Většinou se jedná o žádosti, návrhy nebo stížnosti politické povahy. Takováto petice může být sepsána jednotlivým občanem anebo petičním výborem, tj. více občany. Petice musí obsahovat daný požadavek a vyjádření, proti čemu směřuje. Povinnou náležitostí jsou také informace o tom, kdo petici sestavil (jméno, příjmení a bydliště) a v případě, že na podání se podílí více občanů, pak informace o každém z nich, spolu s uvedením jednoho zástupce, s kterým se bude jednat. Je však vyloučena anonymní petice. V rámci petic bývá zvykem, že spolu s peticí se odevzdává arch s podpisy lidí. Tyto podpisy však nejsou nutností v rámci podání, neboť petici může podat i pouze jeden občan, avšak poukazují na sílu návrhu ve veřejnosti. Orgán, kterému je petice určena, je povinen se takovým podáním zabývat a přijmout jej. Do třiceti dnů pak osoba, která petici podala, musí být informována o odpovědi orgánu, a to schválením či zamítnutím petice.
Oproti petici je tu ještě stížnost jako jeden z druhů občanské kontroly samosprávy. Stížnost je takové podání, které se týká přímo zájmů stěžovatele, tedy toho, kdo činí podání. Stížnost se podává v případě, kdy osoba byla nějakým způsobem dotčena nevhodným chováním úředních osob či postupem správního orgánu a tato osoba chce poukázat na nedostatky v činnosti správního orgánu. Tuto možnost však lze použít jen v případě, kdy správní řád neposkytuje jiný prostředek ochrany, jako je např. opatření proti nečinnosti správního orgánu. Pokud se jedná o stížnost na nevhodné chování, znamená to, že se úředník k určité osobě chová nezdvořile, porušuje zásady slušného vystupování k občanům, tj. je arogantní, užívá tykání namísto vykání, nevhodně oslovuje občany atp. Při posuzování nevhodnosti chování úředníka je ale také nutné posoudit situaci a okolnosti, zda takové chování nezapříčinil sám stěžovatel. Stížnost nemá zákonem předepsanou žádnou formu ani náležitosti, je však nutné, aby splňovala náležitosti běžného podání, tj. informace o stěžovateli (jméno, příjmení a bydliště), čeho se stížnost týká a co stěžovatel požaduje. Lze však také podat anonymní stížnost, kdy se takové podání bere jako podnět ke kontrole veřejné správy a zlepšení její činnosti. Stížnost může být učiněna ústně či písemně, a to k orgánu, který dané řízení vede či který je povinen se takovými otázkami zabývat v rámci dané skutečnosti, tedy zaměstnavatel úřední osoby. Podaná stížnost však nesmí ovlivnit průběh řízení a náhled na danou osobu. O stížnosti musí být vyřízeno do 60 dnů a pokud byla shledána důvodnou, správní orgán musí zahájit kroky ke kontrole a nápravě situace.