Co tyto zkratky vyjadřují a jaký mají smysl pro autora publikujícího na internetu?

Dnes jsme autory originálních děl, která zveřejňujeme na internetu, téměř všichni, a to jak literárních (blogy, příspěvky), tak výtvarných (fotky z dovolených, rodinná fota, fota vlastních kuchařských výtvorů). Někdy však vytváříme díla, která mají vědecké či umělecké hodnoty. Proto je dobré vědět, jak svá jedinečná díla autorsky ochránit. Je tím myšleno, jak označit svá díla na internetu tak, aby sice mohla být využívána k dalšímu šíření a tím k prezentaci nás samých, ale aby také nemohla být zneužívána, to znamená být dále šířena pod jiným jménem. Samozřejmě, že nemůžeme, a také snad ani nechceme, zabránit tomu, aby tyto naše výtvory nemohl nikdo vidět, to by postrádalo smysl zveřejňování naší práce. Jde nám všem spíše o to, aby v případě, že si je někdo přivlastní způsobem, kdy je prezentuje pod svým jménem nebo dokonce na nich vydělává, mohl být sankcionován dle našeho platného práva.

 

Za tímto účelem tedy lze využít různé druhy licencí. Pokud chceme v prostředí internetu prezentovat díla, která by například mohla sloužit k dalšímu vzdělávání nebo chceme prezentovat své odborné poznatky, pak je vhodné využít soubor licencí CC (CreativeCommons), kterou si vyhrazujete základní práva – například zveřejnění svého jména jako původního autora díla, podmínku neměnit původní vzhled či obsah atp. Pokud budete pod touto licencí publikovat, budete mít u svých děl ikonku, která graficky informuje o právech a povinnostech toho, kdo chce publikovaný materiál použít.

 

Copyleft je odlišný druh autorské ochrany, a to sice stále našeho díla, ale zároveň díla odvozeného, to je takového, které vytvoříme na základě díla jiného autora a zároveň díla, které my poskytujeme dalším k tomu, aby i oni tvořili své dílo na základě díla našeho. Typickým příkladem je počítačový program. Pod tento typ autorské ochrany spadá i známá licence GNU/GPL. Laicky řečeno jde sice o volné šíření autorského díla, ale pod podmínkou, že na něm nesmí jiná osoba vydělávat, to znamená, že jej nesmí „zprivatizovat“. Takové dílo smí být upravováno a volně šířeno. Také tento typ licence má svůj znak, je jím obrácené C v kolečku, tedy opak známého copyrightu (jde zároveň o slovní hříčku – opak angl. right je angl. left).