Víte o co se jedná? Jaké drahé kovy se označují puncem? Jak je to s ryzostí? A kdo tak činí a jak?

Puncovní právo, nebli tzv. puncovnictví, je součástí nefiskální části finančního práva, a zahrnuje právní regulaci puncovnictví, tj. kontroly jakosti drahých kovů, výrobků z nich a jejich označování speciálními značkami (tzv. punc).

 

Drahými kovy se dle puncovního zákona rozumí:

  • zlato,
  • stříbro,
  • platina,
  • paladium,
  • iridium,
  • rhodium,
  • ruthenium,
  • osmium.

 

Výrobky z drahých kovů jsou pak:

  • klenotnické, bižuterní, medailérské a jiné zlatnické a stříbrnické výrobky ze slitin zlata, stříbra nebo platiny, které mohou být kombinovány s přírodními či syntetickými kameny, perlami, smaltem, korály, sklem a jinými nekovovými materiály,
  • klenotnické slitiny určené pro výrobu a opravy zboží,
  • dentální drahé kovy,
  • české mince,
  • lístkové zlato a stříbro,
  • opotřebené, neúplné nebo poškozené zboží obchodované zpravidla za cenu v něm obsaženého drahého kovu (tzv. "zlomky").

 

U všech těchto drahých kovů a jejich výrobků se měří tzv. ryzost, přičemž ryzost znamená poměrný hmotnostní obsah drahého kovu ve slitině vyjádřený v tisícinách (1/1000), takže ryzí kov má ryzost 1000/1000. 

 

Puncovní úřad

je orgán státní správy, který vykonává státní správu na úseku puncovnictví a zkoušení drahých kovů. 

Jeho úkolem je především:

  • výkon puncovní kontroly a související činnosti, 
  • provádění puncovních inspekcí u výrobců a obchodníků s výrobky z drahých kovů a za zjištěné závady ukládání sankcí, ověřování nebo jiné zjišťování ryzosti výrobků nebo jiných předmětů z drahých kovů,
  • nakládání se zbožím, které stát nabyl podle zvláštních předpisů nebo mezinárodních smluv,
  • provádění (na vyžádání) expertní činnosti v oboru puncovnictví, zkoušení a analýza chemických vlastností drahých kovů, hospodaření s drahými kovy a vyjádření k návrhům českých technických norem v oboru zkušebnictví a analytické chemie drahých kovů.

 

Puncovní kontrola

Rozumí se jí zjištění a ověření ryzosti a předepsaného stavu zboží. Dělíme ji na povinnou a nepovinnou, přičemž k povinné kontrole dochází u: 

a) tuzemského zboží a cizího zboží určeného pro obchodování v tuzemsku,

b) starého zboží v případě, že má být předmětem obchodování,

c) opraveného zboží.

 

Nepovinné kontrole tedy podléhá ostatní staré zboží.

 

Zkouška ryzosti zboží

Provádí ji Puncovní úřad na prubířském kameni nebo jiným nedestruktivním způsobem anebo chemicky.

Pro každou zákonnou ryzost a drahý kov je stanovena puncovní značka. 

 

Označování zboží

Pokud zboží vyhovuje ryzosti a má předepsaný stav, tak jej Puncovní úřad označí trvanlivě puncovní značkou příslušné zákonné ryzosti nebo jiným způsobem stanoveným zákonem.

 

Pokud má však zboží závadu, kterou lze odstranit, vydá Puncovní úřad zboží předkladateli a označení provede po jejím odstranění.

 

Nevyhovuje-li zboží ryzostí nebo nemá předepsaný stav, s výjimkou zboží starého nebo opraveného, Puncovní úřad je rozbije.