Problematika legálnosti antiradarů a podobných zařízení v ČR.
Okolo antiradarů a rušiček ještě stále v naší společnosti panuje tajemná atmosféra. Od kde koho může člověk slyšet, že jejich používání je nelegální a trestné. Je tomu ale skutečně tak? Pojďme si společně jednou pro vždy vyjasnit tuto problematiku.
Aktivní x pasivní?
Udělejme si nejprve pořádek v pojmech. Českým zákonem, předpisem ani žádnou vyhláškou totiž není zakázáno používat pasivní radarové detektory, jinak řečeno antiradary. Ty fungují na bázi ladění na stejnou frekvenci jako radary. Dnes vyráběné detektory jsou nastavené tak, aby řidiče upozornili nejméně 300 metrů před policejním radarem. Sami ale žádný signál nevysílají (jsou pasivní), tudíž ničím neovlivňuji ani neruší samotnou činnost radarů na měření rychlosti.
Zákon nám ale jasně zakazuje (Nikdo nesmí používat technické prostředky a zařízení, které znemožňují nebo ovlivňují funkci technických prostředků používaných policií nebo Vojenskou policií při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. - §3 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích) používat tzv. laserové rušičky neboli antilasery. Ty totiž fungují na principu rušení měření radarů, dokud řidič nezpomalí na povolenou rychlost, a až poté radaru umožní jeho rychlost změřit. Jsou tedy aktivním zařízením.
Z toho tedy jasně vyplývá, že aktivní zařízení (rušičky) jsou zakázány a každý, kdo takovéto zařízení použije, může být za jejich instalaci potrestán. Pokuty už ale nejsou tak vysoké jako bývaly v minulosti – dříve se totiž pohybovaly v řádech desetitisíců, až statisíců. Dnes jsou za ně udělovány pokuty ve výši 5 000 Kč – 10 000 Kč.
Mít, či nemít, to je oč tu běží
To, že kolem antiradarů existuje spousta mýtů, jsme již zmínili. Bohužel málokdo ale ví, že výsledky, které antiradary přinášejí, jsou více než žádoucí. Jízda se totiž s nimi stává plynulejší, a tudíž i bezpečnější. Jejich účinnost však není 100%. Protože antiradary nejsou povinnou ani pevnou výbavou motorových vozidel, nepodléhají homologaci (schválení, že jsou technicky způsobilé). Co se týče antilaserů, zde je to poměrně jasné. Zákon takovéto zařízení zakazuje, stejně jako tzv. antiflash („protiblesky“) a krycí fólie na SPZ, které policii znemožňují zdokumentovat identifikace vozidla.
POZOR! Perzekuci spojenou s detektorem radarů můžete dostat taky, a to v případě, kdy máte antiradar v autě špatně nainstalovaný – například pod čelní sklo nesmí být nainstalované přenosné zařízení tak, aby bylo v zorném poli řidiče. Zde je ovšem potřeba říci, že už je vcelku jedno, zda výhledu brání antiradar nebo vyvěšený plyšák pro štěstí.
Průměrná účinnost antiradarů je 95%. Ve městech se jedná o téměř 100% úspěšnost informování řidiče, že je v blízkosti umístěn policejní radar, na dálnicích počítejte s 90% úspěšností odhalení.
Schopnost včasné detekce, respektive Vašeho dobrždění do povolené rychlosti, závisí vždy na konkrétních podmínkách. Nové pasivní antiradary jsou však nastaveny na hlášení minimálně 300 metrů před policejním radarem.
A jak to mají jinde?
Stejně jako v České republice i ve většině zemí Evropské unie jsou detektory radarů (tedy pasivní, nikoliv aktivní) legální, neměla by Vám za ně tedy hrozit jakákoliv forma perzekuce.